Tel: +420 608 647 051
Adresa: Modřanská 86/30, Praha 4
Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

CHORVATSKO

Každý národ miluje svou vlast a považuje ji za nejkrásnější. Chorvati říkají své zemi Krásná naše, podle úvodních slov státní hymny.
Chorvatská republika je evropský parlamentní stát, jenž je součástí evropské politické a kulturní historie. Chorvatsko je státem otevřeným světu, s jednoduchými pasovými a celními formalitami, země klidu a úcty vůči svým hostům.

 

DŮLEŽITÉ INFORMACE

 

Cestovní doklady:

Platný pas nebo občanský průkaz (doklad, kterým se dokazuje identita a občanství nositele) minimálně po dobu pobytu na území Chorvatska. Děti mladší 15 let musí mít cestovní pas, protože podle nařízení EU z roku 2012 musí mít každá osoba, která překračuje hranice, svůj vlastní cestovní doklad.  Není tedy možné cestovat s dětmi zapsanými v cestovním pase či občanském průkazu rodiče.
Celní předpisy:
Celní předpisy Chorvatské republiky jsou téměř zcela přizpůsobeny normám zemí Evropské unie, ale předměty pro osobní potřebu (nekomerční) se mohou dovážet bez cla a DPH do hodnoty 300 kun. Dovoz a vývoz zahraniční i domácí měny v hotovosti a šeků je volný pro cizí a chorvatské občany žijící v zahraničí, ale povinností je celnici přihlásit převoz jakékoli hotovosti, pokud přesahuje hodnotu 10.000 €. Cennější profesní a technické vybavení je také třeba přihlásit celnici na hraničním přechodu. Vrácení DPH cizím občanům je možné za zakoupené zboží v hodnotě nejméně 500 kun s potvrzením celníka na formuláři „Porezni ček“ (Tax-cheque) při výjezdu ze země.
Měna:
Kuna (1 kuna = 100 lip). Cizí měnu lze směnit v bankách, směnárnách, na poštách, turistických kancelářích a v hotelech.

 

PRAKTICKÉ INFORMACE

Pošta a telekomunikace:

Pošty jsou v celém Chorvatsku označeny žlutou tabulí s nápisem HRVATSKA POŠTA.  Ve větších městech otevřeny v pracovní dny od 7 do 19 hodin, v menších městech od 7 do 14 hodin. Některé pošty mají dvousměnnou pracovní dobu. Ve větších městech a turistických střediscích jsou hlavní pošty otevřeny i v sobotu a neděli. Ve všech veřejných telefonních automatech se používají telefonní karty, které se prodávají na poštách a novinových stáncích. Z jakéhokoliv telefonu lze volat přímo do zahraničí.

 

Veřejné služby:

Většina obchodů je v pracovní dny otevřena od 8 do 20 hodin a mnohé z nich i o víkendech. Veřejné služby a úřady většinou mají pracovní dobu od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.

 

Lékařská pomoc:

Nemocnice a kliniky jsou ve všech větších městech, ambulance a lékárny v menších místech.
Vstupem Chorvatska do EU od 1. 7. 2013 mají čeští pojištěnci při přechodném pobytu v Chorvatsku nárok na nezbytnou zdravotní péči podle chorvatského práva a na účet své české zdravotní pojišťovny, a to ve smluvních zdravotnických zařízeních a po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění, příp. Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je z lékařského hlediska nezbytné. Nezbytná zdravotní péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby se pojištěnec nemusel vracet dříve, než původně zamýšlel. Se souhlasem své české zdravotní pojišťovny může během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nezbytné.
Kdo nemá Evropský průkaz zdravotního pojištění, musí zaplatit ošetření v hotovosti. Pokud lékař předepíše recept, je třeba léky vyzvednout v lékárně (ljekarna, apoteka) označené jako "smluvní", jinak pojištěnec musí platit léky v hotovosti. Smluvní lékárny jsou stejně jako lékaři označeni cedulkou, na níž je napsáno "Ugovorni".
Lékárny jsou v celém Chorvatsku otevřeny v pracovní dny od 8.00 do 19.00 hod., v sobotu jen do 14.00 hod. Ve větších místech jsou pohotovostní lékárny, které jsou otevřeny nepřetržitě. Jsou označeny zeleným křížem s ovinutým hadem.
Další informace: Centrum mezistátních úhrad - Chorvatsko: www.cmu.cz, Chorvatský úřad zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje, HZZO): www.hzzo.hr

 

Elektrické napětí městské sítě:

220V; frekvence: 50 Hz Voda ve veřejné vodovodní síti je v celém Chorvatsku pitná.

 

Svátky a nepracovní dny:

1. ledna - Nový rok,
6. ledna - Tří králů,
Velikonoční neděle a pondělí, 
1. května - Svátek práce, Boží tělo,
22. června - Den boje proti fašismu,
25. června - Den státnosti,
5. srpna - Den vítězství a díkuvzdání,
15. srpna - Nanebevzetí Panny Marie,
8. října - Den nezávislosti,
1. listopadu - Den Všech Svatých,
25. a 26. prosince - vánoční svátky
Pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, svátek (den pracovního klidu), se přesune následující den.
Pouze pro pravoslavné občany je svátečním dnem, a tedy i dnem pracovního klidu, 7. leden, pouze pro muslimské věřící jsou pohyblivé svátky Ramazanski bajram a Kurban bajram, dále pouze pro židovské věřící rovněž pohyblivé svátky Jom Kipur a Roš Hašana.

Čerpací stanice pohonných hmot:

čerpací stanice ve větších městech a na hlavních mezinárodních komunikacích jsou otevřeny nepřetržitě. Lze čerpat: Euro Super 95, Super 95, Super 98, Super plus 98, Euro Diesel a Diesel a ve větších městech a čerpacích stanicích na dálnicích i plyn. Informace o cenách benzinu a seznam plynových stanic: www.ina.hr,  www.omv.hr;  www.tifon.hr;  www.hak.hr.
Pronájem aut Pronájem aut (RENT-A-CAR), jízdních kol a motorových člunů
Pronájem aut je v Chorvatsku velmi rozšířenou službou a to i na malých místech. Podmínky a ceny za půjčení vozu jsou různé a často se velmi liší. Z tohoto důvodu je lepší zjistit si podmínky u více půjčoven, a pak se rozhodnout. V mimosezóně se půjčovné snižuje. Půjčovny kromě toho občas vyhlašují různé akce - slevy. Autopůjčovny požadují minimální věk řidiče 21 let, platný řidičský průkaz a praxe 1 rok od jeho vydání. Pronájem a jeho podmínky se oboustranně stvrzují písemným ujednáním. Podmínky pronájmu aut jsou obdobné jako v České republice.

Důležitá telefonní čísla:

Mezinárodní volací číslo pro Chorvatsko: +385
Jednotné číslo pro všechny urgentní situace: 112
Záchranná služba: 194
Hasiči: 193
Policie: 192
Pomoc motoristům na silnicích (Chorvatský autoklub HAK): 1987
Národní centrála pro pátrání a záchranu na moři: 9155
Všeobecné informace: 981
Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 988
Informace o mezinárodních telefonních číslech: 902
Předpověď počasí a situace na silnicích: 060 520 520
Zastupitelské úřady ČR v Chorvatsku:
Velvyslanectví České republiky (Veleposlanstvo Češke republike)   
Radnička cesta 47/VI
(v administrativní budově zvané "ROMEO a JULIE" v prostorách umístěných v 6. patře)
10 000 Zagreb
Republika Hrvatska

Velvyslanec:

RNDr. Martin KOŠATKA, CSc.
tel.: +385 1 6177 246, +385 1 6192 105, +385 1 6192 112
fax ZÚ: 00385 1 6176 630
fax KÚ: 00385 1 6177 239
konzulární pohotovost-mobil: +385 91 612 1533
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
web: www.mzv.cz/zagreb

Provozní hodiny úřadu:

pondělí - pátek: 7:45 - 16:15 hod.
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.
Konzulární jednatelství Split (Sezonski konzulat Republike Češke u HR)
Obala H.N.P. 5/III (Riva)
21 000 Split
Republika Hrvatska
telefon: +385 21 344 866
fax: 00385 21 344 866
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
konzulární pohotovost-mobil (nepřetržitá služba 24 hod. denně): +385 91 612 1660
doba činnosti: 15.6. - 30.9.
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.
působnost úřadu: celé území Dalmácie (tj. od města Karlobag na jih)

Konzulární jednatelství Rijeka (Sezonski konzulat Republike Češke u HR)
Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4
51 000 Rijeka
Republika Hrvatska
telefon: +385 51 212 515
fax: 00385 51 212 515
konzulární pohotovost-mobil (nepřetržitá služba 24 hod. denně): +385 91 612 1560
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
doba činnosti: 15.6. - 30.9.
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.

Na konzuláty se lze obrátit v případě nepředvídaných událostí, jako je například ztráta cestovních dokladů, krádež, nehoda, úmrtí a podobně.

Zákaz kouření

Od listopadu 2008 platí v Chorvatsku zákaz kouření na veřejných místech - ve zdravotnických zařízeních, školách, sportovních, kulturních a uměleckých zařízeních, na nádražích, zastávkách a dalších veřejných místech. Od května 2009 přišel na řadu i zákaz kouření v barech, restauracích, kavárnách a klubech. Kouření je nyní možné pouze na venkovních zahrádkách a otevřených terasách. Ve vnitřních prostorách je povoleno jen velmi omezeně. Pokuta za porušení zákazu je pro kuřáka 1 000 kun!

STRUČNĚ O CHORVATSKU

Chorvatsko je území, na které se přijíždí odjakživa. Proplétaly se tu a spojovaly nejdříve kultury Ilyrů, Keltů, starých Řeků a Římanů, po nich se tato oblast stala místem dotyku Východní a Západní Římské říše a poté Franků a Byzantinců. Střetala se zde staroslovanská a ilyrská božstva, katolická a pravoslavná církev, křesťanství a islám. Když dovedeme příběh do dnešních dnů, zjistíme, že Chorvatsko bylo vždy světem střetávání světů, jako románského, helénského, germánského, uherského, otomanského, slovanského...  Ale Chorvaté byli po celou tu dobu tím, čím jsou, Chorvaty, a stykem s jinými kulturami svoji vlastní kulturu pouze obohatili. Proto vyprávění o Chorvatsku vydává na každé stránce jinou vůni. Pokud rozdíly obohacují, tak je Chorvatsko výjimečně bohatou zemí. Zdá se, že ho k tomu předurčila i jeho zeměpisná poloha. Chorvatsko na velmi malém prostoru obsahuje slunné Středozemí, předalpská pohoří a panonské nížiny. To ale není vše, v každém tomto celku je ukryta řada specifických oblastí. Víte, že chorvatský kras zdomácněl jako celosvětový pojem pro prostor, kterému vládne kamen? Nebo že Chorvatsko nazývají „zemí tisíce ostrovů“? Víte, že Chorvatsko je pitnou vodou jednou z nejbohatších zemí v Evropě? Ten druh rozmanitosti se možná nejlépe odráží v přírodním bohatství, které vytváří dokonce osm zcela autonomních národních parků. Jsou to Kornaty, Risnjak, Krka, Paklenica, Brijuny, Severni Velebit, Plitvická jezera a Mljet. Plitvická jezera jsou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Národním parkům se přidružují i chráněné krajinné oblasti Kopački rit, Medvednica, Lonjsko polje, Velebit, Biokovo, Telašćica, Učka, Papuk, Vranské jezero, Žumberak - Samoborské vrchy a Lastovské souostroví. Chorvatskou bohatou rozmanitost mnozí tuší, vedeni svým vytříbeným vkusem a to když sedí za stolem, který nabízí jídla, co mají v názvu jednotlivé chorvatské kraje: pažský sýr, slavonský kulen, drnišský pršut, istrijská polévka, creské jehněčí, goranský žaludek, kvarnerské krevety, zagorské štrukle, stonské ústřice, komiška pogača, međimurská gibanica... Chutě těchto jídel jsou rozdílné, ale s jasnou spojitostí – jsou chorvatské a vynikající. Milovníci vína ať pokračují ve výčtu sami. Že splet chorvatských rozmanitostí může být umělecky velmi podnětný, o tom svědčí mistrovská díla lidských rukou. Seznam světového kulturního dědictví UNESCO poukazuje na jedinečné a univerzální hodnoty starého města Dubrovníku, Diokleciánova paláce ve Splitu, katedrály sv. Jakuba v Šibeniku, středověkého městského jádra Trogiru, komplexu Eufrasievy baziliky v Poreči a Starigradského pole na Hvaru.
Na Reprezentačním seznamu nemateriálního světového kulturního dědictví UNESCA se nachází Slavnost svátku sv. Blažeje Dubrovník, krajkářství Lepoglavy, Hvaru a Pagu, každoroční masopustní obchůzka zvonkařů na území Kastavštiny, hvarské křížové procesí, dvojhlasné hraní a zpívání v těsných intervalech Istry a Chorvatského Přímoří, jarní procesí Ljelja neboli Královen z Gorjanu a umění výroby dřevěných hraček z Chorvatského Záhoří. Chorvatsko patří mezi země s největším množstvím chráněného nemateriálního majetku na světě, zapsaných do Seznamu UNESCA. Život v obklopení takových vrcholných mistrovských děl musel následně probouzet kreativitu a tak není divu, že se to přihodilo mnohým Chorvatům. Jedním z nich je Korčulan Marko Polo, legendární cestovatel, který pro Západ objevil ve 13. stol. Čínu. Šibeničan Faust Vrančić vynalezl v 16. stol. první současný padák. Julije Klović z místa Grižane u Novog Vinodolskog, je nejznámějším evropským malířem malého formátu a byl nazván „Michelangelem miniatury“. Jeho učedník El Greco namaloval v 16. stol. Kloviće společně s Michelangelem, Rafaelem a Tizianem. Kameník Marin z Rabu založil ve 4. stol. město, respektive stát San Marino. Nikola Tesla ze vsi Smiljan v Lice je vynálezcem, bez jehož objevů z oblasti elektrotechniky a radiofonie si nelze představit moderní civilizaci. Ivana Brlić-Mažuranić ze Slavonského Brodu, dětská spisovatelka ze začátku 20. stol. je z mnoha důvodů nazvána „chorvatským Andersenem“. Záhřeban David Schwarz vynalezl v 19. stol. vzducholoď, nestihl ji ale patentovat, protože ho zastavila smrt. Podle jeho nákresů ji pak sestavil hrabě von Zeppelin. Jiný Záhřeban, Slavoljub Penkala prokázal světu službu patentováním propisovací tužky. Riječan Giovanni Luppis vynalezl v 19. stol. torpédo a tak první světová továrna na výrobu torpéd byla založena v Rijece. Dlouho by se dalo řadit, ale někde se vždy musí udělat tečka a poslední řádky ať připadnou těm, co netrpělivě sledují kalendář s přáním odjet co nejdříve na dovolenou. Až přijedou do Chorvatska, ocitnou se v zemi, kde byl nalezen první evropský kalendář. Je nakreslený na keramické nádobě z Vučedolu u Vukovaru, vyrobené 3 000 – 2 400 let před Kristem, tedy v období, kdy se v Mezopotámii objevuje klínové a v Egyptě hieroglyfové písmo.

 

GASTRONOMIE

V kontinentální části Chorvatska si gurmáni přijdou na své při gastronomických kouzlech slavné međimurské, zagorské, lické nebo goranské kuchyně. Není člověka, který by si neolízal prsty po všech těch specialitách, jako je slavonský kulen, zagorská krůta s mlincima, baranjský rybí paprikáš, lické police, goranský žaludek a různě upravená zvěřina. Středozemní Chorvatsko je královstvím lehké a zdravé stravy. To je oblast s příchutí olivového oleje, creského a pažského jehněčího, drnišského a istrijského pršutu, pažského sýru, kvarnerských krevet, stonských ústřic, višské a komižké pogače, dalmatských ryb, raků a žab, istrijských lanýžů.
O chorvatské enologické tradici hovoří údaj, že starý ilocký sklep byl prvním místem v Evropě, kde se víno plnilo do skleněných lahví. Host tak objevuje úchvatné kouzlo vína, jakým je tramín, ryzlink, graševina, burgundské nebo dingač, postup, malvazija, terana a vugava. Kdo má rád sladké, neodolá međimurké gibanici, slavonské orehnjači, zagorským štruklím (v kontinentální části země), nebo rabskému dortu, pažskému baškotinu, frankopanskému dortu (v přímoří), dalmatské rožatě.

AKTIVNÍ DOVOLENÁ

Přímořská část země s atraktivními vodními sporty a způsoby rekreace je přitažlivá pro ty, kterým se rozbuší srdce při myšlence na plachtění, potápění, plavání, surfování a vodní lyžování, lov velikých ryb apod. Ale již pár kroků od pobřeží se nabízí možnosti seznámení s cyklistickými a pěšími stezkami, horskými túrami, horolezectvím, jízdou na horských kolech, raftingem po krasových a horských řekách, veslováním na kanoích, jízdou skrz kaňony, létáním na rogalu, průzkumem jeskyní. Chorvatská loviště jsou dávno známá, ať se jedná o loviště v rovinaté, horské nebo ostrovní části země. O tom se mohou přesvědčit všichni milovníci lovu na jeleny, bažanty, divoké svině, muflony, medvědy, divoké husy nebo kachny. I zimní turizmus v Chorvatsku pomalu ale jistě zrychluje krok. Nedaleko Záhřebu jsou lyžařské terény na Medvednici a blízko moře se nachází i všechny nejznámější chorvatské lyžařské terény. Soutěže na tenisových kurtech, výlety do přírody, říční a jezerní rybolov, podvodní rybolov, jezdectví, fotografické safari v některé z chráněných krajinných oblastí nebo národním parku – to vše jsou působivé zážitky, na které budete vzpomínat.